Specifické poruchy učení

Doporučení rodičům, jak pracovat s dítětem s poruchami učení

První krok - diagnóza

Akceptujte fakt, že vaše dítě trpí specifickou poruchou učení. V rodině by mělo dojít k uklidnění. Nezapomeňte, že náprava je věcí času.

Druhý krok - domácí atmosféra

Dejte svému dítěti najevo, že máte o něj starost. Po příchodu z práce se vyptávejte, jaký byl jeho den, a naslouchejte mu. Komentujte ty činnosti, které se mu toho dne vydařily. Nezdary vás nesmějí vyvést z míry

Vaše dítě potřebuje řád, který bude vycházet z jeho možností, nikoliv z vašich představ. Zachovejte rodinnou tradici, aspoň jedno jídlo za přítomnosti všech členů rodiny. Nepodceňujte pravidelné ukládání k spánku, hodinu vstávání a čas jídla.

Třetí krok - klidné pracovní místo

Vaše dítě potřebuje klidné pracovní místo. To znamená bez ostatních členů rodiny, kteří v danou chvíli nemají žádné povinnosti, hrají si nebo odpočívají. Ale hlavně bez televize a rádia.

Čtvrtý krok - pomoc s domácími úkoly

Dítěti pomáhejte, ale nezapomínejte, že je to jeho úkol.

Pátý krok - nešťastné příkazy

Víte, kolik příkazů jste dítěti dali? Udělujte příkazy jasné, krátké.

Šestý krok - osudné čtení

Čtěte svému dítěti. Otázkami si ověřujte porozumění čtenému.

Sedmý krok - psaní

Neobávejte se založit dítěti deník - psaný, kreslený. Ať z něho předčítá. Sešit pocitů a nálad je o něčem jiném.  

Učiňte dítě zodpovědným ze seznamu typu „co mám koupit", „co mám zařídit"...

Osmý krok - jak si doma hrát a pomáhat

Rodina si společně hraje a společně pracuje.

Devátý krok - když dítě neuposlechne aneb čin je lepší než lamentování

Dítě půjde dříve spát (o několik minut). Pozastavíme výhody. Nejúčinnější je rozhovor mezi čtyřma očima, věcný, stručný, bez výhrůžek a vydírání.

 

Rozhodujte podle kondice dítěte. Zvažte jeho schopnosti. Vybírejte z aktivit, které dokončí, bude mít o ně aspoň trochu zájem.