Světový den pozdravů ve 3.B

Víte, že i pozdrav má svůj svátek? Má – a my ve 3. B jsme si ho pořádně užili. Koná se každoročně 21. listopadu. V ten den jsme ráno začali speciálním vítacím rituálem. U dveří nás čekala paní učitelka a každý si mohl vybrat z nabídky pozdravů na uvítanou. A tak jsme na sebe mávali, podali si ruce, tančili nebo se i obejmuli. Nadchlo nás to, a tak jsme pokračovali i v dalším týdnu. Vždyť pozdrav navozuje příjemnou atmosféru, a když k němu přidáte i úsměv, hned se všechno lépe daří. Ostatně to už věděli v roce 1973. Tehdy si jeden student řekl, že spory nemusí řešit hádkami ani válkou, ale třeba pěkným pozdravem. Začal tedy spolu se svým bratrem každého, koho potkal, zdravit mile a s úsměvem. A jeho nápad se chytil! Dnes se Světový den pozdravů slaví ve více než 180 zemích po celém světě. Obyčejné „Ahoj!“ může udělat velkou radost. Naše tabule se zaplnila pozdravy v cizích jazycích. Zkoušeli jsme je vyslovit a u některých jsme si málem zamotali jazyk. „Speciálním“ jazykem jsme se pak zdravili při hře „Pozdrav jako…“ Rázem jsme slyšeli hlasy robotů, operních pěvců, nejrůznějších živočichů, a hlavně jsme z naší třídy byli slyšet my. Naše zdravení bylo opravdu veselé. Naopak soustředěné ticho panovalo při luštění pozdravové osmisměrky. Nechyběla ani etiketa a myšlenková mapa. Pan Špaček by z nás měl radost. Snad si z prožitého projektu vezmeme hlavně jedno: že pozdravit je slušnost, odpovědět ale povinnost a že každý pozdrav může být začátkem něčeho hezkého. Někdy stačí opravdu jen pozdravit a usmát se.