Detail fotogalerie

Škola v přírodě 1.B, 1.C

Vysoké nad Jizerou patří do krkonošského podhůří. Je to nejvýše položené město v České republice s nadmořskou výškou 700 m. Kdo tady už byl, rád se sem vrací za krásnými výhledy do okolí. Jsou odtud vidět Kozí hřbety, Luční hora, Jizerské hory, Lysá hora a další. Prostě dokonalý výhled všemi směry, který se jen tak neokouká. V neděli 2. června jsme vyrazili směr Krkonoše. Ubytovali jsme se v penzionu Aktiv. Čekaly na nás tady nepovlečené postýlky, které skoro všem dětem musely povléknout paní učitelky. Hned první den jsme prošli městečkem do nádherného parku básníků a kochali se výhledem na vrcholy hor, které byly ještě místy zasněžené. Naším průvodcem školou v přírodě byli skřítkové. Chtěli jsme se s nimi setkat osobně a pořádně si je prohlédnout. Každý skřítek má prý jinou povahu, přizpůsobuje se svému domácímu člověku. Jedno prý mají všichni skřítci společné. Hrozně rádi si dělají z lidí dobrý den. To se nám také stávalo. Stále něco vyváděli a trápili nás, a to hned od začátku našeho pobytu. Například nám schovávali ponožky, pastelky, mýdlo a jiné potřebné věci. Některé věci nám naopak přibyly, ale naše určitě nebyly. Posléze jsme ale všechny naše věci našli. V lese nám skřítkové zanechávali tajné zprávy, připravili skřítkův lesní slalom, překážkovou dráhu, orientační a postřehový běh podle značek, kde jsme si na konci museli vzpomenout a zapsat co nejvíc obrázků, které jsme cestou viděli. Pro skřítky jsme postavili v lese útulné domečky. Jednou jsme dokonce našli jejich sladkosti, které měli ukryté ve ztrouchnivělém pařezu. Stále jsme doufali, že někde skřítky uvidíme. Asi chodí v noci, a tak nás napadlo, že bychom si na ně počíhali po setmění. Ale po každodenní námaze jsme večer usnuli jako zabití a spali až do rána. Když jsme usínali, stále bylo ještě dost světla, a když jsme se probudili, už zase svítilo. To bylo asi tím, že se blížil letní slunovrat a dny byly velmi dlouhé. Proto jsme se nedočkali ani noční hry, jelikož jsme usnuli dřív, než nastala tma. Mnohé z těchto činností probíhaly na sportovním hřišti za budovou penzionu a v krásném podkrkonošském okolí. Celý pobyt nás doprovázelo teplé počasí, jednou jsme ale pořádně zmokli. Na cestě k Dykově skále se náhle zatáhla obloha a začalo vydatně pršet. Z malých loužiček se staly hluboké kaluže, které se propojily v tekoucí potoky. Ty jsme nejprve překračovali a pak už ne. Jen jsme nepochopili, proč jsme se měli předem namazat krémem proti sluníčku! Tento den jsme zakončili karnevalem v rytmech španělského tance Macarena a dalšími divokými tanci. Jak jinak než na hřišti. Bylo totiž opět nádherné počasí. Za některé soutěže jsme obdrželi pěkné skřítkovské diplomy. Měli jsme spoustu různých činností a zábavy a nezbýval nám čas na smutnění po rodičích. Někomu se ale přeci jen trochu stýskalo. Domů jsme odjížděli spokojeni a plni zážitků. Kompletní fotogalerie je na https://zsbrve.rajce.idnes.cz/Skola_v_prirode_1.B%2C_1.C/, jméno + heslo je zsbrve.