Z historie školy

zveřejněno 17.9.2013

Střípky z historie

Dne 5. června 1909 se obecní zastupitelstvo usneslo uvolnit 700 000 korun na stavbu dvou nových škol, jednou z nich byla škola u sv. Jana. Do 30. září 1909 došlo osmnáct návrhů na stavbu základní školy. První cenu získali architekti Otakar Polák z Loun a Josef Caska z Náchoda. Stavba byla zadána panu Františku Potůčkovi. Dne 26. července 1910 se začalo s kopáním základů.

Dne 28. září 1911 byla škola slavnostně otevřena. Klíče od budovy byly předány panu řediteli Václavu Horákovi. Školou byli všichni nadšeni. Obdivovali prostorné a světlé třídy, moderní vybavení. Mimo tříd, dvou ředitelen, sboroven a kabinetů byly ve škole vybudovány dvě kreslírny, modelovna, dívčí pracovna, fyzikální síň a moderní tělocvična. Každá místnost měla zvláštní ventilaci, kterou se přiváděl vzduch ohřívaný topným tělesem.

Dne 9. října 1911 začalo vyučování v deseti třídách. Zúčastnilo se ho 627 žáků – 299 chlapců a 328 dívek. Třídy v přízemí byly propůjčeny c. k. státnímu gymnáziu. Na jižní straně budovy byl vybudován zvláštní vchod pro opatrovnu, tak se tehdy říkalo mateřské škole.

Dne 2. prosince 1911 se v tělocvičně školy pro všechny žáky pardubických obecných a měšťanských škol promítaly obrázky skioptikonem, přístrojem na promítání obrázků. V roce 1912 se konala výstava výrobků žáků spojená s jejich prodejem. Z výtěžků prodeje a z darů se pořizovalo oblečení pro chudé žáky. Škola zajišťovala v průběhu roku i stravování.

V roce 1914 vypukla první světová válka. Škola několikrát sloužila jako kasárna pro vojsko, které procházelo městem. V letech války bývala budova propůjčována c. k. reálce, c. k. státnímu gymnáziu, pomocné škole, obecné škole novoměstské a škole na Skřivánku.

Dne 26. září 1915 zemřel první ředitel školy Václav Horák a novým ředitelem se stal Arnošt Kabeláč.

Roky války znamenaly pro učitele a žáky nejen špatné životní podmínky, ale také střídavé vyučování. Děti v této době pomáhaly sběrem nejrůznějších věcí – léčivých bylin, šatstva, prádla, knih pro důstojnickou knihovnu, prodávaly pohlednice, odznaky. Zvláštní byly „kapesníčkové dny“. Dívky chodily po ulicích a každá domácnost jim musela dát alespoň jeden kvalitní kapesník nebo podobný kousek látky. Z tohoto materiálu se šilo prádlo pro invalidy. Děti v době války trpěly podvýživou, tuberkulózou, byly zavšivené.

Přes všechny obtíže se konaly oslavy Dne dětí, hrálo se divadlo, konala se biografická představení. Výtěžky z akcí dostávali chudí žáci.

Dne 1. listopadu 1918 se v tělocvičně školy uskutečnila oslava konce první světové války.

V roce 1920 měly Pardubice přes 25 tisíc obyvatel. V letech 1920 – 1921 se ve škole učilo 431 chlapců a 520 dívek v patnácti třídách. Škola trpěla nedostatkem prostoru, proto byla na třídu upravena modelovna v suterénu. Učitelé pořádali tzv. dýchánky pro žáky. První dýchánek 6. listopadu 1920 nazvali „dudový“. Do programu zařadili informace o původu a dějinách dud, básně a písně, hru na dudy a zpěvy.

Ve školním roce 1921 – 1922 navštěvovalo školu 1019 žáků, 432 dětí bylo z Pardubic, 144 ze Svítkova, 84 z Jesenčan, 359 cizích. Pro opětovný nedostatek míst musela být zrušena pracovna pro dívčí práce. Měšťanské školy se učily jen v pondělí, ve středu a v pátek. Ostatní dny byla budova půjčována Obecné škole chlapecké a dívčí na Novém Městě. Dne 25. března 1922 byla měšťanská škola rozdělena na chlapeckou a dívčí. Ředitelkou školy dívčí se stala Anna Kostomlatská, ředitelem chlapecké zůstal Arnošt Kabeláč. Dívčí škole bylo přiděleno sedm tříd, kreslírna, technický kabinet, pět šicích strojů, žákovská knihovna a část zahrady. Kabinet zeměpisu, přírodopisu, fyziky a učitelská knihovna zůstaly společné.

Velkou událostí školního roku 1922 – 1923 byla návštěva Tomáše G. Masaryka v Pardubicích. Žáci školy provázeli prezidenta při jeho cestě na radnici.

Dne 18. prosince 1925 byl v Pardubicích rozsvícen první vánoční strom. Chudé děti ze školy našly pod stromkem prádlo, látky na šaty, boty, knihy, mapy a různé pomůcky.

V roce 1927 byla měšťanská škola rozdělena na dvě samostatné školy, 263 žákyň zůstalo, 118 mělo navštěvovat školu na Skřivánku, kde ovšem nebyl dostatek místa, a tak žákyně neodešly. Téhož roku se státní gymnázium přestěhovalo do rozšířené školy na náměstí Legií. Do budovy však přibyla dívčí obecná škola, která dosud sídlila u Veselky.

V roce 1928 – 1929 byli řediteli školy Antonín Vendl a František Cinner. V budově sídlila obecná škola dívčí i chlapecká, měšťanská škola dívčí a chlapecká. Největší oslavy tohoto školního roku se týkaly 10. výročí samostatnosti Československé republiky, které byly spojeny s odhalením pomníku Tomáše G. Masaryka. Ve školním roce 1929 – 1930 do budovy ke čtyřem školám přibyla pokračovací oděvní, stavební a kovorobná škola

V roce 1930 – 1931 byli řediteli školy Antonín Vendl a Anna Pokorná. V Pardubicích se 31. května 1931 konala velká tělovýchovná akce spojená se cvičením, kterého se zúčastnilo 236 chlapců ze školy.

V roce 1931 byl do budovy zakoupen a instalován školní rozhlas. Vyučující pečlivě sledovali četbu žáků. Děti mnohem více četly, během roku stoupl počet výpůjček na sedm tisíc. Pravidelně se konaly oslavy a akademie.

V roce 1933 měl největší úspěch sborový zpěv 230 žáků.

Ve školním roce 1933 – 1934 odešel do důchodu Antonín Vendl, ředitelem se opět stal František Cinner. Do škol se zavedlo nové písmo. Oslavy a akademie byly pořádány u příležitosti narození Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Jana Nerudy, v dalším roce byly věnovány tvůrcům státní hymny.

Od 1. září 1938 se škola stala Újezdní měšťanskou školou v Pardubicích. Do školy docházeli a dojížděli žáci z Pardubic, Srnojed, Popkovic, Rosic, Svítkova, Krchleb a z části Lán na Důlku. V budově sídlily čtyři školy s řediteli p. Skočdopolem, Všetečkou, Musílkem a Želízkem.

Dne 23. září 1938 byla vyhlášena mobilizace. Škola byla vyklizena a předána vojsku. Vyučování bylo zastaveno, učitelé pracovali v jiných školách, na okresním úřadě a ve službách Červeného kříže.  Dne 13. října bylo vyučování zahájeno, ale pro záškrt a nedostatek uhlí bylo přerušováno. V listopadu do školy přišlo 21 dívek ze Sudet. Učitelé museli provést revizi knihovny. K jejich cti lze říci, že nenašli nic závadného, tedy zamlčeli a uchovali knihy, které byly určeny k likvidaci. Musely být odstraněny československé státní znaky.

Od 16. března do 15. dubna 1939 se ve škole ubytovala německá armáda. Vyučovalo se v reálném gymnáziu a na Starém Městě. Po odstěhování vosk byla budova vymyta a vydenzifikována a 17. dubna začalo opět vyučování. Ze školy odešly vdané paní učitelky, aby uvolnily místo učitelům ze Sudet.

Dne 1. září 1939 vypukla 2. světová válka. Ve školním roce 1939 – 1940 začalo vyučování až v říjnu kvůli epidemii obrny. Učitelé pomáhali při vydávání potravinových lístků. Vyučování bylo přerušováno pro nedostatek uhlí. Většinu roku se ve škole učili i žáci Drtinovy školy ze Skřivánku. Bylo zakázáno používat učebnice dějepisu, musely být odstraněny fotografie Edvarda Beneše, nesměly se používat zakázané obrazy, diagramy, mapy apod. Dne 27. června 1940 byly kroniky všech čtyř škol úředně zapečetěny a uzamčeny ve školním archivu.

Ve školním roce 1940 – 1941 se ředitelem chlapecké školy stal Karel Joukl, protože Stanislav Skočdopole odešel do výslužby. Ředitelem dívčí školy byl pan František Všetečka, obecné dívčí školy pan Želízko, chlapecké pan Šlejška. Do školy se vrátil pan učitel Cinner  a učil převážně výtvarnou výchovu.

V budově se žáci újezdní měšťanské školy učili v pondělí, ve středu a v sobotu, zbylé dny do školy chodily děti skřivánecké školy. Bylo zakázáno přijímat židovské žákyně. Budova musela být označena písmenem V – Viktoria.

Obě knihovny byly zavřeny, byl vydán soupis literárních děl, která byla zakázána. Z kabinetů bylo vyřazeno 756 pomůcek, které nevyhovovaly Němcům. Ve 3. – 5. třídě se němčina stala povinným jazykem. Nesměly se používat učebnice, odebíraly se časopisy. Pravidelně bylo kontrolováno, zda žáci znají říšskou hymnu a uctívají říšské symboly. Četnictvo zabralo nouzovou učebnu ve sklepních částech budovy. Do tělocvičny se přestěhovaly pomůcky z kabinetů měšťanských škol, tělesná výchova se učila ve třídách.

Od 2. října 1940 se nesmělo ve škole topit. Od 4. listopadu se používaly břidlicové tabulky, chyběl papír. Povinností žáků bylo sbírat starý papír, kovy, byliny. Žáci i učitelé museli pomáhat při vyhledávání a zneškodňování zápalných destiček z letadel. Přesto se i v této těžké době škola starala o sociálně slabé žáky, probíhaly stravovací a ošacovací akce. Různé organizace posílaly peněžité dary. Dvakrát ročně byl sledován zdravotní stav žáků. Jako každý rok se hrálo divadelní představení, tentokrát Tylův Strakonický dudák.

Ve školním roce 1941 – 1942 se ředitelkou měšťanské školy dívčí stala Markéta Svobodová. Hlavními školami byly měšťanské školy. Během prázdnin byly zabrány místnosti obecné dívčí školy pro Deutsche Schule. Německé škole bylo vyhrazeno celé přízemí, část prvního poschodí, tělocvična a školní zahrada. Do ostatních částí budovy docházely také děti ze Skřivánku. Někteří žáci se učili v budově gymnázia. Kupovaly se nové učebnice, které měly prohloubit vztah k německé říši. Při výuce němčiny byla zavedena latinka. Vyučování bylo často narušováno epidemiemi spály a záškrtu. Třídy byly vždy na tři dny uzavřeny a vydezinfikovány.

Ve školním roce 1942 – 1943 byli řediteli školy Karel Joukl, Markéta Svobodová a Miloslava Tetřevová. Obecná škola dívčí se učila na Starém Městě. Německé škole byly předány další třídy. Pro hlavní dívčí a chlapeckou školu zbylo jen devět volných tříd. Pomůcky byly umístěny na chodbách a ve třídách. Probíhaly nejrůznější sběrové, ošacovací a stravovací akce. Přestože byla válka, konaly se pravidelné lékařské prohlídky žáků, na kterých se podíleli MUDr. Guttwirth a MUDr. Košťálová. Děti se zúčastňovaly i kurzu nápravy vadné řeči.

V únoru 1944 byla zabrána pro vojenskou nemocnici budova novoměstských obecných a hlavních škol, vyučovalo se střídavě. Mimo jiné akce byly připraveny a uskutečněny oslavy 120. výročí narození a 60. výročí úmrtí Bedřicha Smetany. Program sestavil František Voves. V rámci akce Umění mládeže se konalo divadelní představení Meluzína a rodičovské sdružení pořádalo představení, ve kterém vystoupilo pražské dětské divadlo.

V srpnu 1944 zabrali jednu třídu hasiči, dvě třídy a ředitelna byly odevzdány německé škole. V září nadřízené orgány zkrátily vyučovací hodinu na 35 minut. Od 5. února 1945 byla škola využívána pro raněné a nemocné německé branné moci. Postupně došlo k zabrání všech pardubických škol. Školní pomůcky byly stěhovány z místa na místo. Úkoly dostávali žáci dvakrát týdně v restauraci Zelená žába, U Husova sboru a v budově školy v Pardubičkách. Později bylo z důvodů bezpečnosti rozdávání úkolů přerušeno.

V květnu 1945 ředitel Karel Joukl napsal: „Po osvobození je budova v hrozném stavu. Zpustošena, zničena, nábytek těžce poškozen, dveře vylámány, hodně oken vybito. Po Němcích zde zbylo jediné: tyfus, spála záškrt… Dezinfekce a opravy budou vyžadovat veliké úsilí.“ Měšťanská dívčí škola uspořádala 17. května shromáždění žákyň v Pardubičkách jako vzpomínku na Ludmilu Malou, učitelku domácích nauk na naší škole, členku ilegálního hnutí. Od 23. května až do konce školního roku probíhalo vyučování našich žáků v pěti učebnách rosické obecné školy, protože bylo nutné uvolnit budovu pro Rudou armádu.

Ve školním roce 1945 – 1946 byli řediteli škol Stanislav Skočdopole, Markéta Svobodová a Marie Neradová. Během prázdnin došlo k důkladné dezinfekci školní budovy, k úklidu, opravám a malování. Vyučování začalo 10. září. I ve školním roce 1946 – 1947 docházely do naší školy děti ze skřivánecké školy. Opakovaně se konaly nejrůznější dobročinné akce. Od roku 1947 byla v budově i mateřská škola, ředitelkou se stala Marie Kňourková.

Ve školním roce 1947 – 1948 působil jako ředitel školy Karel Joukl, na měšťanské dívčí škole zůstala Markéta Svobodová, na obecné škole dívčí Marie Neradová-Kalinová. Nový školský zákon, v němž byly vytyčeny úkoly jednotné školy, zakotvena povinná devítiletá školní docházka a změny názvů škol, byl vydán v roce 1948.

Od 1. září 1948 měla škola názvy Národní škola dívčí v Pardubicích na Novém Městě, Střední škola dívčí v Pardubicích na Novém Městě a Střední škola chlapecká v Pardubicích na Novém Městě.

Zahájení školního roku 1948 – 1949 bylo pro epidemii dětské obrny odloženo na 15. září. Literární pásma k výročím byla pravidelně vysílána školním rozhlasem. Konaly se sbírky, například sbírka cukru pro bulharské děti, hraček pro řecké děti. Žáci i učitelé chodili na brigády, například vyřezávali pampelišky na letišti. Dvěma třídám byl zařízen měsíční pobyt na horách, jiné třídě sedmidenní lyžařský výcvik. V týdnu od 19. do 26. června proběhl „týden dětské radosti“, žáci jezdili na výlety, navštěvovali kino a kulturní pořady. Zúčastnili se i tělovýchovných akcí. Na veřejnosti vystupoval pěvecký kroužek vedený p. učitelem Štruncem. Stále byla doplňována školní knihovna, pečlivě se sledovala četba žáků, která mnohonásobně převyšovala dnešní průměr.

Ve školním roce 1949 – 1950 byla založena pionýrská organizace. Škola získala patronátní podniky n. p. Synthesia a n. p. Benzinol. Zástupci těchto závodů se zúčastňovali akcí školy a byli pravidelně informováni o výsledcích práce dětí. Probíhaly politicky zaměřené akce, například „týden vzorné práce“. „Týden dětské radosti“ byl přejmenován na „radostné dny mládeže“, program těchto dnů připravoval Československý svaz mládeže. Byl vyhlášen „týden úderníků“, kdy ve škole se žáky besedovali významní pracovníci. Za sportovní úspěchy získávali žáci Tyršův odznak zdatnosti. Vynikající byl divadelní soubor, který vystupoval s pohádkou O zlatém klíči a živé vodě. V květnu děti přivítaly cyklisty Závodu míru.

V roce 1950 – 1951 působili jako ředitelé škol Karel Joukl, Františka Slavíková a Marie Neradová-Kalinová. V tomto roce byla pro žáky založena školní družina, sídlila v bývalém hostinci v kině Jas. Konal se první slib pionýrek. Byly nařízeny závěrečné zkoušky, písemné z jazyka českého a z matematiky, ústní z českého a ruského jazyka, matematiky a volitelného předmětu. Po celý rok se konaly besídky a různá kulturní vystoupení, oslavy výročí spisovatelů a hudebních skladatelů, pokračovala spolupráce s patronátním závodem. Dne 29. června 1951 proběhla oslava závěru školního roku v kině Jas i s pohoštěním a kulturním programem.

Na počátku školního roku 1951 – 1952 se nedostávalo osm učeben. Proti původnímu návrhu – odstěhování národní 3koly -  školy protestovali rodiče, proto přešla střední chlapecká škola do budovy v dnešní Štefánikově ulici. Ředitelem školy se stal František Kvoch.  V padesátých letech jezdili žáci pátých tříd do školy v přírodě. S organizací pomáhali rodiče. Protože stravování v družině v kině Jas nevyhovovalo pro velký počet strávníků, byla dne 1. listopadu 1951 zřízena nová družina v kuchyni střední dívčí školy.

Ve školním roce 1952 – 1953 byly poprvé v historii školy tři postupné ročníky smíšené, chlapci a dívky druhých až čtvrtých tříd se učili společně.

Dne 24. dubna 1953 byl vydán nový školský zákon, zkrátila se školní docházka.

Ve školním roce 1953 – 1954 se škola stala 1. osmiletou střední školou. Školu v té době navštěvovalo 1060 žáků, všechny třídy byly smíšené. Ředitelem školy se stal Ladislav Peřina, zástupcem ředitele Antonín Kramář. Sbor měl 32 učitelů, 27 tříd, první ročníky měly střídavé vyučování. Bývalá národní škola byla 1. – 5. ročník, střední škola 6. – 8. ročník. Některé učebny v budově byly k dispozici i Vysoké škole chemicko – technologické.

Ladislav Peřina byl ředitelem školy i ve školním roce 1954 – 1955. V tomto roce navštěvovalo školu 1091 žáků, 543 chlapců, 548 dívek, z toho bylo 366 pionýrů, skupinovou vedoucí byla Hana Hájková.

Ve školním roce 1955 – 1956 zůstal ředitelem školy Ladislav Peřina, zástupci byli Jarmila Kohoutová a Antonín Kramář. Do školy chodilo celkem 1092 dětí, 550 chlapců, 542 dívek. Na škole pod vedením Ladislava Peřiny pracoval pěvecký sbor, klavírní doprovod zajišťovaly paní D. Řepová a B. Pardubská.

V roce 1956 – 1957 pracovalo vedení školy ve stejném složení. V dalším školním roce se druhým zástupcem místo Antonína Kramáře stal Bohumír Podhajský.

V roce 1958 byl do parku před školou přestěhován pomník bratranců Veverkových. Název ulice ze Svatojánské na ulici Bratranců Veverků byl změněn až ve školním roce 1960 – 1961.

Ve školním roce 1958 – 1959 byl ředitelem školy Ladislav Peřina, zástupci Marie Unzeitigová a Bohumír Podhajský. Dne 1. září 1959 nastoupil na školu jako ředitel František Kvoch, zástupci byli Marie Unzeitigová a Rudolf Smetánka. V 25 učebnách se učilo 33 tříd. Školní družina měla šest oddělení. Žáci se v průběhu celého školního roku připravovali na tělovýchovná vystoupení na 2. celostátní spartakiádě. Školní budovu využívali i studenti sedmi tříd večerních průmyslových škol.

Stejné jako v minulém školním roce zůstalo vedení školy i v roce 1960 – 1961. Žáci dostali poprvé zdarma učebnice a školní pomůcky. V tomto školním roce byly v budově provedeny opravy WC, nátěry dveří, radiátorů, v některých třídách položeno nové linoleum.

Pod stejným vedením pracovali zaměstnanci školy i v roce 1961 – 1962. Vedení školy se změnilo ve školním roce 1962 – 1963, ředitelem zůstal František Kvoch, zástupkyně byly Marie Unzeitigová a Marie Vodrážková. Ve 24 učebnách se učilo 30 tříd, děti navštěvovaly šest oddělení školní družiny. I v následujícím roce 1963 – 1964 zůstal ředitelem školy František Kvoch, zástupci byli Marie Vodrážková a Josef Ježek. Celkem 29 tříd se střídalo v 22 učebnách a dvou pracovnách. Školu navštěvovalo 1037 žáků, dojížděly i děti z Nemošic a Pardubiček. Byl schválen nový klasifikační řád.

Ve školním roce 1964 – 1965 pracovalo ve škole stejné vedení. Školu navštěvovalo 1020 dětí, třídy nižšího stupně měly střídavé vyučování. Učilo se v odborných učebnách fyziky, chemie, přírodopisu, výtvarné výchovy, hudební výchovy a ruského jazyka.

Velmi významnou událostí tohoto roku byla návštěva Alexandrovova souboru ze Sovětského svazu. Do školy ve stejném roce zavítali žáci z Daruvaru v Jugoslávii, a tím začala družba mezi školami.

Pod stejným vedením jako v minulých letech probíhalo ve školním roce 1965 – 1966 diferencované vyučování. Čtyři deváté třídy byly rozděleny na dvě studijní a dvě praktické. Od 1. září 1965 navštěvovalo školu 947 žáků. Pro nedostatek učeben bylo na prvním stupni střídavé vyučování. Vedení školy se nezměnilo do roku 1968.

Ve školním roce 1968 – 1969 pracovalo vedení školy ve složení František Kvoch, František Valenta a Miluše Krpatová. Žákům přibyly volné soboty. Po dlouhé době se ve škole vyučovalo jen v jedné směně. V roce 1969 začala generální oprava střechy a některých částí omítky. V následujícím roce zůstal ředitelem František Kvoch, zástupci byli Marie Vodrážková a Josef Ježek. Školu navštěvovalo 710 žáků. Pokračovala oprava školy.

Od 1. září 1970 působili ve vedení školy Jan Zetěk, Miluše Krpatová a Marie Vodrážková. Školu navštěvovalo 722 dětí, 350 chlapců a 372 dívek. V tomto roce i v letech následujících se pravidelně konaly školní akademie.

Ve školním roce 1971 – 1972 byl ředitelem školy Jan Zetěk, zástupci Mojmír Hujer a Miluše Krpatová. Ve škole působil pěvecký soubor pod vedením pana učitele Jana Menčíka. Od roku 1972 žáci pravidelně na Den dětí malovali křídami na chodníku před pardubickým divadlem, později před budovou spořitelny. V dalším školním roce pracovalo vedení školy ve složení Jan Zetěk, Miluše Krpatová a Anna Šulcová. Ve škole působilo 36 pedagogických pracovníků, žáci se učili ve 25 třídách. Malování na chodníku se zúčastnily i děti ostatních pardubických škol.

Ve školním roce 1973 – 1974 řídili školu Jan Zetěk, František Valenta a Miluše Krpatová, kterou 15. listopadu vystřídala Jarmila Javorková. V následujícím roce 1974 – 1975 do vedení místo Jarmily Javorkové nastoupil Josef Vinkler. V průběhu školního roku se žáci zúčastňovali exkurzí a výletů zaměřených na volbu povolání, připravovali školní akademie a opět malovali na chodníku.

Vedení školy v roce 1975 – 1976 pracovalo ve složení Jan Zetěk, Josef Vinkler a Anna Šulcová, od roku 1977 – 1978 do roku 1980 ve složení Josef Vinkler a Anna Šulcová.

Ve škole byl ve školním roce 1978 – 1979 založen pěvecký kroužek pod vedením paní učitelky Věry Kořínkové. Postupně se rozšiřoval, až se vytvořil soubor, který dosáhl vynikajících úspěchů a výborně reprezentoval školu. Paní učitelka pracovala ve škole do roku 1987.

Ve školním roce 1980 – 1981 zůstal ředitelem školy Josef Vinkler, zástupkyněmi se staly Miloslava Jarošová a Jana Pětníková. Školu v té době navštěvovalo 1116 žáků. Úspěšně se zúčastňovali turistických a branných soutěží, výtvarných a pěveckých soutěží i olympiád. V letech následujících až do roku 1983 pracovalo vedení školy ve stejném složení.

Dne 1. září 1983 se stala ředitelkou školy Miloslava Jarošová, zástupkyněmi byly Jaroslava Schejbalová a Jana Pětníková. Do školy pravidelně přijížděli zajímaví umělci, zpěváci, herci, ale i další osobnosti. V roce 1984 besedovali se žáky Štěpánka Haničincová a Jan Přeučil.

Stejné vedení školy pracovalo až do školního roku 1985 – 1986. Probíhaly další ročníky „malování na chodníku“. Vynikajících úspěchů v soutěži Děti, mír a umění dosáhli žáci Rakouš, Knytlová a Krejcarová. Zpěvák Petr Rezek besedoval a zpíval s dětmi 22. října 1985.

Ve školním roce 1986 – 1987 působila jako ředitelka školy Miloslava Jarošová, jako zástupkyně Hana Brúnová a Jana Pětníková, od 1. dubna Božena Jarešová. Školní rok začínal Hodinou míru. Plán školy byl zaměřen na ochranu životního prostředí, na úsporu paliv a energií, na výchovu brannou a dopravní. Žáci pravidelně jezdili do školy v přírodě, na školní výlety a exkurze. Ve školním roce 1987 – 1988 pracovaly ve vedení školy Miloslava Jarošová, Hana Brúnová a Božena Jarešová. Stejné vedení školy bylo až do roku 1990. V průběhu let se vyučující zaměřovali na estetickou výchovu, vedli žáky k citlivému a ohleduplnému jednání se všemi lidmi, ke kultivovanému jazykovému projevu, k pořádku, ke kladnému vztahu k práci, k ochraně životního prostředí. Často probíhaly besedy o nebezpečí kouření, alkoholizmu a toxikománie. Pravidelně se konaly školní akademie. Velmi úspěšní byli žáci ve vědomostních soutěžích a olympiádách. Opakovaně se zúčastňovali „malování na chodníku“. Nejlepší literární práce dětí zařazovali vyučující do sborníků, které byly vydávány pravidelně. Žáci po celé roky navštěvovali zajímavá kulturní představení, byl vypracován systém „Mládež a kultura“. Dne 3. října 1988 navštívil školu populární zpěvák Václav Neckář, který s dětmi besedoval a zpíval.

V roce 1989 došlo k významným politickým změnám. Ve druhém pololetí školního roku 1989 – 1990 byly v důsledku těchto změn upraveny osnovy dějepisu, vlastivědy, literární výchovy a občanské nauky. Byla zavedena výuka náboženství pro zájemce. Oslovení soudružko učitelko, soudruhu učiteli nahradilo oslovení paní učitelko, pane učiteli.

Od 1. září 1990 byla zřízena osmiletá gymnázia, přecházet do nich mohli žáci po vykonání přijímacích zkoušek a po úspěšném absolvování páté třídy.

Ve školním roce 1990 – 1991 pracovalo vedení školy ve složení Miloslava Jarošová, Hana Brúnová a Martin Cabicar.

Ve škole bylo vytvořeno „centrum volného času“, jehož vedoucím se stal Miroslav Hrubeš. Všichni vyučující se seznámili s Deklarací práv dítěte.

Ve školním roce 1991 – 1992 zůstala ředitelkou Miloslava Jarošová do 16. prosince 1991, pak ji vystřídal Martin Cabicar, zástupkyněmi byly Hana Brúnová a Hanička Němcová.

V roce 1992 – 1993 pracovalo vedení školy ve složení Martin Cabicar, Jana Folprechtová a Hanička Němcová. Od školního roku 1993 – 1994 do roku 2000 tvořili vedení školy Martin Cabicar a Hanička Němcová. Roku 1995 se přešlo na povinnou devítiletou školní docházku na základní škole.

Paní učitelka Miloslava Jarošová za pomoc handicapovaným dětem a za celoživotní práci s dětmi dostala v roce 1995 písemné poděkování od Olgy Havlové a v roce 1999 cenu Oskara.

Ve školním roce 1997 – 1998 byl poprvé vydán Informační zpravodaj ZŠ Bratranců Veverkových. Byl určen především rodičům, informoval o organizaci školního roku, o termínech pedagogických rad a třídních schůzek, o výchovném poradenství, o nejrůznějších vyučovacích aktivitách. 

Žáci se už po několikáté zúčastnili soutěže O nejrychlejšího chlapce a dívku Pardubic. V tomto školním roce obsadila škola páté místo z 25 hodnocených škol. Nejlépe na druhém místě se umístila štafeta chlapců ve složení Jan Jeníček, Jaroslav Hoffman, Jaroslav Vlasák a Aleš Novák. V následujícím školním roce obsadily první místa v této soutěži Sandra Veškrnová a Soňa Slezáková. Škola se udržela na pátém místě. Děti získaly první místa i v lize základních škol v orientačním běhu. Žáci školy byli pravidelnými úspěšnými účastníky vědomostních soutěží a olympiád. Vynikali v počítačových soutěžích, ale i v soutěžích plavců a potápěčů.

Od 1. ledna 2000 přešli zaměstnanci Základní školy na Komenského náměstí do zaměstnaneckého poměru k Základní škole v ulici Bratranců Veverkových. Na pololetním vysvědčení školního roku 1999 – 2000 se žákům objevilo razítko ZŠ Bratranců Veverků a podpis ředitele Martina Cabicara.

Od školního roku 2000 – 2001 pracovalo vedení školy ve složení Martin Cabicar a Zdeňka Semerádová. V tomto školním roce přišel na společné pracoviště kolektiv zaměstnanců Základní školy na Komenského náměstí. Vzhledem k předání jižní strany zrekonstruované budovy firmou Domec přišli pedagogičtí pracovníci ze zkrácených prázdnin do školy už 21. srpna a začal velký přesun všech věcí ze severní strany do části u kina Jas. Když učitelé poprvé uviděli zrekonstruované prostory a hlavně podkroví, nechtěli věřit vlastním očím. Kromě vizáže potěšila pedagogy kvalitně odvedená práce. Všechny překvapila zbrusu nová jídelna s kuchyní. V tomto roce nastoupilo do školy 640 žáků, kteří navštěvovali 28 tříd. Šestnáct tříd bylo umístěno do nově opravené části budovy, další třídy se učily v objektu bývalé večerní průmyslové školy na Komenského náměstí a v pronajatých prostorách bývalé školní družiny ZŠ Komenského náměstí.

Dne 1. září 2001 se všichni žáci začali učit v nových učebnách, k převlékání využívali nové šatny s uzamykatelnými skříňkami. Od 10. září cvičili v nových tělocvičnách se šatnami a sociálním zařízením.

Dne 2. října 2002 byla slavnostně předána do užívání celá nově zrekonstruovaná škola. Její přestavba včetně úpravy přilehlého parku si vyžádala částku 126 milionů korun. Rekonstrukce se uskutečnila během dvou let, výuka nebyla přerušena, pouze některé třídy byly umístěny v detašovaných učebnách.

Děti ze sportovních plaveckých tříd, které přešly ze ZŠ na Komenského náměstí, se velmi dobře umisťovaly v plaveckých závodech, ve skocích do vody i v ploutvovém plavání. Vynikajících úspěchů mezi tělesně postiženými sportovci dosáhla v roce 2002 i v letech následujících žákyně Tereza Diepoldová. Z mistrovství Evropy lodních modelářů přivezl Tomáš Trampota v letech 2004 a 2005 dvakrát zlatou medaili.

Od dubna 2006 byli pedagogičtí pracovníci postupně proškolováni v základních pojmech rámcového vzdělávacího programu, který byl později rozpracován do školního vzdělávacího plánu a tematických plánů pro jednotlivé předměty a ročníky. Byl ustaven sedmičlenný tým koordinátorů, hlavními koordinátory se stali paní učitelka Alena Boukalová a pan učitel Bohumil Machatý. 

Důležitými úkoly školních roků 2006 – 2010 bylo dokončování tvorby vzdělávacího programu, zlepšení spolupráce s orgány a institucemi pečujícími o děti, prevence šikany, zaměření na zdravý životní styl, na péči o tělesnou a duševní hygienu dětí, pozornost byla věnována výchově k volbě povolání, pedagogové usilovali o dosahování optimálních výchovných i vzdělávacích výsledků, využívali výpočetní techniku.

Žáci se i v těchto letech zúčastňovali nejrůznějších sportovních turnajů, některé škola pořádala, například vánoční turnaj ve vybíjené, velikonoční turnaj ve florbalu, turnaj v přehazované, košíkové a další. V republikovém kole v plavání obsadili naši žáci v roce 2010 vynikající 6. místo. Výborně se umisťovali ve vědomostních soutěžích, v recitační soutěži, například Daniel Šlosár, Šárka Boháčová nebo Žaneta Nussbaumová, v literární soutěži O pardubický pramínek vyhráli ve své kategorii Anna Kopecká a Jakub Vondrouš, výborně se umístily i Magda Pavelková, Lenka Stehnová, Veronika Houfová a Nikola Velebná. V rámci oslav výročí Jana Kašpara se 3. června 2010 desetičlenné družstvo žáků 8. a 9. tříd zúčastnilo aviatické soutěže na Pernštýnském náměstí, kterou vyhrálo

Několik let děti finančně podporovaly malé černošské děti z Afriky v rámci projektu adopce na dálku.

Od školního roku 2007 – 2008 pracovali žáci 1. a 6. tříd podle nového školního vzdělávacího programu, v dalších letech se připojily ročníky ostatní. Do všech kabinetů i do sborovny byly umístěny počítače, připojen internet a instalován program Bakalář. V prosinci 2008 se uskutečnil první vánoční jarmark spojený s výtvarnými dílnami. Děti i rodiče zdobili perníčky, vyráběli svíce z vosku a svícny z ovoce, malovali vánoční a novoroční přání, zdobili šišky a navlékali křížaly. Na jaře se pořádaly jarmarky velikonoční.                                             

V lednu 2011 proběhla na škole prezentace kin-ballu. Došlo k dohodě o založení první pilotní základní školy v ČR. Škola byla zařazena do programu vzdělávání světové federace kin-ballu IKBF se sídlem v Kanadě, aby se Česká republika mohla podílet na mezinárodních soutěžích světové federace. Budoucí prvňáčky při zápisu po několik let provázely pohádkové postavy, v roce 2010 byl zápis věnován olympijským hrám. Za splnění úkolů byla pro děti odměnou zlatá medaile, největší zábavou bylo psaní a kreslení na interaktivní tabuli, které byly do tříd instalovány od roku 2009. V roce 2011 si děti od zápisu odnášely upomínkové předměty připomínající 100. výročí založení školy. Od 1. ledna 2011 škola využívala dotací Evropské unie. V rámci projektu Inovace ve vzdělávání byly zakoupeny další interaktivní tabule, stolní i osobní počítače a jiné pomůcky.

Školní rok 2011 -  2012 probíhal ve znamení oslav 100. výročí založení naší školy. V předvečer oslav prošli žáci a učitelé naší školy třídou Míru a před školou vypouštěli balónky. Největší oslavy se uskutečnily dne 28. září 2011 v dopoledních hodinách v Domě hudby, tedy přesně v den, kdy byla před sto lety škola otevřena. V programu vystoupili žáci naší školy, kteří navštěvovali nejrůznější soubory a kroužky. Odpoledne byla slavnostně vyzdobená škola přístupná všem a navštívily ji stovky zájemců, bývalých učitelů, žáků a přátel školy. U příležitosti 100. výročí založení školy byl vydán historický sborník Z historie Základní školy v ulici Bratranců Veverkových v Pardubicích a sborník literárních prací žáků. Vedení školy ve školním roce 2011 – 2012 vytvářeli Martin Cabicar, ředitel školy, a Zdenka Semerádová, zástupkyně ředitele. K 30. září 2011 navštěvovalo školu 344 žáků, z toho do prvních tříd nastoupilo 38 dětí. Vyučování probíhalo v 16 třídách, žáci mohli využívat tři oddělení školní družiny, v nichž bylo zapsáno 90 dětí. Po vyučování mohly děti navštěvovat zájmové kroužky přímo v areálu školy. Od 1. ledna 2011 byl schválen projekt „Evropské peníze do škol“, který byl ihned realizován. Škola nakoupila 7 interaktivních tabulí a 45 počítačových sestav pro žáky i učitele. Byla rozšířena počítačová síť do dalších učeben a kabinetů, připojení na Internet se stalo samozřejmostí. Vyučování probíhalo podle učebních plánů vytvořených podle Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Při vyučování byl kladen důraz na protidrogovou prevenci, environmentální, estetickou, mravní, zdravotní a tělesnou výchovu. V průběhu školního roku byly splněny všechny cíle stanovené v primární prevenci. Škola v této oblasti spolupracovala s Centrem protidrogové prevence. Žáci se zúčastnili několika přednášek zaměřených na problematiku drog, další přednášky byly na téma partnerských vztahů, sexuality, používání antikoncepce apod. Škola pořádala mnoho akcí, navázala na úspěšnou tradici velikonočních a vánočních jarmarků, samozřejmostí byly školy v přírodě, výlety, exkurze, návštěvy muzeí, galerií, filmových a divadelních představení.

Ve školním roce 2012 – 2013 tvořili management Mgr. Leoš Šebela, ředitel školy, a Zdenka Semerádová, zástupkyně ředitele. K 30. září 2012 navštěvovalo školu celkem 365 žáků, do prvních tříd nastoupilo 45 dětí. Ve školní družině pracovaly tři vychovatelky, navštěvovalo ji 92 dětí. V tomto školním roce se ve všech ročnících vyučovalo podle učebních dokumentů Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy Pardubice, Bratranců Veverkových 866. Škola vytvořila svůj vlastní projekt „Trendy & In“. Velká pozornost byla mimo jiné věnována prevenci šikany a prevenci sociálně patologických jevů. Žáci naší školy se zúčastňovali několika projektů – projektu „Technohrátky“, který je zaměřen na podporu technických profesí a řemesel, dále našeho projektu „Trendy & In“, jehož cílem je připravit žáky na vstup do praktického života, a dalších. V rámci zvládání školní nekázně se naše škola jako jedna z pilotních škol přihlásila do projektu MŠMT „Pokusné ověřování individuálních výchovných plánů“. Naší škole se nabídl projekt „Letem světem se školou“, neboť školu navštěvovali a navštěvují žáci 18 národností. Především v rámci multikulturního týdne se děti seznamovaly se zvyky a zajímavostmi vybraných kultur. Od tohoto školního roku působila ve škole psycholožka Mgr. Eva Čermáková. Prováděla psychologickou diagnostiku žáků s cílem zjistit příčiny školní neúspěšnosti nebo vyhledat žáky nadané, poskytovala psychologické poradenství žákům s osobními, výchovnými nebo výukovými potížemi, poskytovala poradenství rodičům a zákonným zástupcům, aby jejich děti ve škole co nejlépe prospívaly, spolupracovala s pedagogy, aby se jim se žáky pracovalo co nejlépe a co nejefektivněji, pracovala s třídními kolektivy s cílem zajistit ve třídě co nejlepší sociální klima pro všechny žáky apod. Od 1. září 2012 se naše škola stala fakultním pracovištěm Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Význam spolupráce spočívá zejména v metodické podpoře pedagogů, v umožnění praxí, náslechů, samostatných výstupů studentů pedagogických i nepedagogických oborů. Součástí této spolupráce se stalo i zapojení školy do univerzitních výzkumů. Spolupráce rodičů probíhala průběžně po celý rok. Vůči rodičům vystupovala škola otevřeně a v případě jakýchkoliv problémů se vyučující i vedení školy snažili s rodiči domluvit. Od 24. února 2013 škola využívala elektronických žákovských knížek a prostřednictvím nich mohou rodiče sledovat školní výsledky svých dětí. Rodiče na začátku školního roku dostali Informační zpravodaj a měli možnost komunikovat s vedením školy a s vyučujícími prostřednictvím e-mailových adres a pevně stanovených konzultačních hodin. Ve spolupráci s občanským sdružením Pro-Contact, a. s. se naše škola zapojila do projektu Adopce na dálku. Děti adoptovaly malého chlapce, jehož rodiče nemají prostředky na úhradu školního vzdělání. Ve školním roce se uskutečnilo sedm výjezdů do školy v přírodě, ozdravného pobytu se zúčastnilo 328 žáků. Samozřejmostí byly školní výlety, exkurze, návštěvy muzeí, galerií, filmových a divadelních představení. Škola v průběhu školního roku pořádala mnoho zajímavých akcí, z nichž nejatraktivnější bylo 30. listopadu 2012 Tajemství Mysteria, první noční akce školy. Škola pokračovala v tradičních jarmarcích, vánočním a velikonočním. Novinkou v tomto školním roce byly adaptační kurzy žáků sedmých tříd s cílem zlepšit pracovní i společenskou atmosféru ve třídě, přístup k učitelům i spolužákům, stmelit třídní kolektiv. Zajímavý byl zápis do prvních tříd s názvem Letem světem. Velmi poutavý pro žáky i učitele byl Multikulturní týden, který proběhl ve spolupráci s Centrem pro integraci cizinců v Pardubicích a jehož cílem bylo seznámit děti s některými vybranými kulturami, s nimiž se ve škole setkávají.  Žáci se seznámili s kulturou a zvyky Vietnamu, Mongolska, Angoly, Ruska a Ugandy. Dne 31. května 2013 se uskutečnila oslava Dne dětí. Bylo připraveno aerobikové vystoupení, skákací hrad, „divoký býk“, překvapením na závěr byla velká diskotéka. Na jaře a na podzim se konal velký sběrový den, nejlepší sběrači byli odměněni věcnými cenami. Žáci se zúčastnili samozřejmě mnoha sportovních i vědomostních soutěží. O prázdninách škola spolupořádala letní tábor ve Stříbrnicích.

Vedení školy ve školním roce 2013 – 2014 tvořili Mgr. Leoš Šebela, ředitel školy, a zástupkyně Zdenka Semerádová pro 2. stupeň a Ivana Herynková pro 1. stupeň. Ke 2. září 2013 navštěvovalo školu 444 žáků, z toho do prvních tříd nastoupilo 45 dětí. Učilo se v 17 třídách, děti mohly navštěvovat tři oddělení školní družiny. Od roku 2013 se učilo podle inovovaného školního vzdělávacího plánu, který umožňoval a umožňuje žákům prostřednictvím povinných a volitelných předmětů získat široký všeobecný přehled a připravit se do života. Školní vzdělávací projekt, vytvořený v roce 2012, umožňuje žákům prohlubovat znalosti a rozšiřovat přehled v oblasti multikulturní, mediální, polytechnické, etické, v oblasti finanční gramotnosti a komunikativních dovedností. Od tohoto školního roku začala škola spolupracovat s pardubickým hokejovým klubem na výchově budoucích hokejistů. Oboustranná spolupráce spočívala mimo jiné v přizpůsobení rozvrhu hodin hokejistů potřebám klubu, takže tréninky plynule navazovaly na vyučování nebo mu předcházely. Klub organizoval bezplatné kurzy bruslení pro žáky prvních a druhých tříd naší školy, nabízel volné hodiny na ledě pro žáky ostatních tříd, poskytoval volné vstupenky na vybraná extraligová hokejová utkání a věnoval ceny do soutěží pořádaných pro žáky školy. Od školního roku 2013 – 2014 si žáci mohli vybrat specializaci – větev všeobecnou v rámci předmětu základy věd, kde se vyučuje ekologická výchova, lokální dějiny, rodinná a sexuální výchova, mediální výchova apod., větev se zaměřením na informační a komunikační technologii v předmětu aplikovaná informatika, kde se žáci učí aplikace Microsoft Office, orientaci v prostředí Windows, základům grafiky, fotografování, natáčení videa a další, a větev se zaměřením na všeobecnou sportovní přípravu. I v tomto školním roce někteří žáci od prvních ročníků docházeli na výuku plavání, neboť škola dlouhodobě spolupracuje s plaveckým klubem. Škola se zařadila mezi pilotní školy kolektivního sportu kin-ballu, v němž dosáhla vynikajících výsledků na republikové úrovni. V celorepublikovém finále obsadili žáci devátých tříd vynikající 3. místo. Škola se stala jednou z pěti škol kraje, které v sérii soutěže Moje olympiáda vyhrály výlet do Olympijského parku Soči – Letná 2014. Čtyřicet úspěšných žáků prožilo 21. únor 2014 na nejrůznějších zimních sportovištích v Praze na Letné. I v literárních soutěžích dosahovali naši žáci vynikajících výsledků. Skvělým úspěchem v jubilejním XX. ročníku krajské soutěže „O pardubický pramínek“ bylo získání vynikajícího 2. a 3. místa. Ve své kategorii získala se svou literární prací 2. místo Adéla Přibylová z 9. B a 3. místo Markéta Richterová z 8. B. Již druhým rokem vydávala škola vlastní časopis BrVe times. Celostátní soutěže o nejlepší časopis se zúčastnilo 193 časopisů a školní časopis získal 1. místo za grafiku, 2. místo za celkové hodnocení časopisu, dále čtvrté místo za titulní stranu a za obsah. Škola pořádala mnoho zajímavých tradičních i netradičních akcí jak pro žáky, tak pro jejich rodiče a další zájemce. Mezi nejvýznamnější a nejnavštěvovanější patřil opět Multikulturní týden, proběhl již druhý ročník tohoto projektového týdne a tentokrát byl zaměřený převážně na poznání kultury zemí Latinské Ameriky. Akce se konala opět ve spolupráci s pardubickým Centrem na podporu integrace cizinců. V průběhu celého týdne děti i dospělí zkusili tanec v rytmu salsy, basketbal s profesionály z klubu BK JIP Pardubice, pracovní workshopy s mnoha hosty. Vyvrcholením celého multikulturního týdne byl Latinskoamerický večer pro rodiče a děti. Pro ně byl připraven v budově školy komponovaný program s latinskoamerickou hudbou a tancem, ochutnávkou drinků a ukázkami alternativních příprav kávy. K nejúspěšnějším akcím se řadila tajuplná noční hra v prostorách školy s názvem Tajemství mysteria. Významnými akcemi byly také slavnostní šerpování prvňáčků, Vánoční jarmark, Adventní zpívání v kostele, Vítání jara, Škola hrou s Janem Amosem, Velikonoční jarmark, Noc s Andersenem, poznávací zájezdy pro rodiče s dětmi a školní tábor s veverkami. Samozřejmostí byly oslavy Dne dětí tentokrát s handicapem. Škola zorganizovala dvakrát ročně sběrové dny, odměnou nejlepším sběračům byly věcné ceny i originální zážitkové akce. Zajímavé byly oblastní sportovní turnaje v kin-ballu a basketbalu dívek O pohár bratranců Veverkových. Žáci všech tříd opět vyjeli na ozdravné pobyty, do škol v přírodě, na adaptační a teambuildingové kurzy, zúčastnili se zážitkových akcí, výletů a exkurzí. Pro budoucí prvňáčky byl v posledním prázdninovém týdnu nachystán dvoudenní adaptační kurz „škola nanečisto“, jehož cílem bylo seznámit děti s třídní učitelkou, novým kolektivem, školní družinou, s prostorami a chodem školy. Čas před vyučováním i po něm mohli žáci nižších ročníků trávit v nadstandardně vybavené školní družině a herně, kde pro ně vychovatelky připravovaly nejrůznější zážitkové aktivity. Žákům 2. stupně byla v době poledních přestávek k dispozici školní klubovna vybavená několika počítači s připojením k Internetu, encyklopediemi a slovníky, které mohli využívat pro přípravu na výuku. V době mimo vyučování poskytovala škola žákům pestrou nabídku zájmových kroužků pořádaných přímo v areálu školy.  Vybírat mohli mezi kroužky sportovními, dramatickými, uměleckými, výtvarnými, hudebními či vědecky zaměřenými.

Ve školním roce 2014 – 2015 tvořili management školy Mgr. Leoš Šebela, ředitel školy, Mgr. Ivana Herynková, zástupkyně pro 2. stupeň, a Mgr. Sabina Čečková, zástupkyně pro 1. stupeň. Školu navštěvovalo 510 žáků. Dne 1. září 2014 škola přivítala 94 prvňáčků. Koncem srpna předtím se děti z budoucích prvních tříd zúčastnily školy nanečisto, seznámily se s paními učitelkami a vychovatelkami, prohlédly si školu, vyzkoušely si například práci s interaktivní tabulí, pohrály si a zjistily, že škola je vlastně zábavná a těšily se na první školní den. Vyučování probíhalo podle inovovaného školního vzdělávacího plánu, podle něhož si žáci snažili prohlubovat znalosti a rozšiřovali svůj přehled v oblasti multikulturní, mediální, polytechnické, etické, v oblasti finanční gramotnosti a komunikativních dovedností. I v tomto školním roce škola pokračovala ve spolupráci s pardubickým hokejovým klubem. Vedení školy s pedagogy pořádalo mnoho zajímavých akcí. Velmi zdařilý byl například společný výlet rodičů a učitelů s dětmi do Orlických hor. Rodiče a skupiny dětí plnili naučnou cestou k Zemské bráně zajímavé úkoly, které se týkaly Chráněné krajinné oblasti Orlických hor. Vyvrcholením a překvapením výletu byl úkol „přebrodit řeku Orlici“. Pokračovaly multikulturní akce. Pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a pod záštitou náměstka primátora Jakuba Rychetského se dne 23. ledna 2015 uskutečnil první multikulturní ples. V průběhu plesu mohli zájemci ochutnat speciality exotických kuchyní například z Číny, Indie nebo Mongolska. Týž den odpoledne se mnozí žáci i rodiče v ABC klubu na Olšinkách zúčastnili workshopů v multikulturním duchu. Dopoledne si žáci obou stupňů zatančili při vystoupení kapely Chayag, což je skupina, která vznikla v Ekvádoru a hraje písně, v nichž se spojuje melodičnost jihoamerického folklóru s rytmy a rituály indiánů. Škola je zapojena do celosvětového unikátního programu Edison. V průběhu týdne jednotlivé třídy navštívilo několik zahraničních studentů, kteří vedli hodinovou až dvouhodinovou výuku v angličtině, někteří přidali i další jazyky, například čínštinu. Většina z nich pocházela ze vzdálených zemí, třeba z Brazílie, Číny, Tchaj-wanu nebo z Ukrajiny. Prostřednictvím prezentací seznámili žáky se svými zeměmi, s jejich zvyky a tradicemi. V dubnu se již tradičně uskutečnil multikulturní týden. V letošním školním roce proběhla akce Ministerstva obrany a Armády ČR „Pokos“ - Příprava občanů k obraně státu. Žáci 8. A a především Tereza Šípová vyhráli pro skupinu vynikajících žáků naší školy a pro pravidelné přispěvovatele do školního časopisu v literární soutěži vyhlašované Školním informačním kanálem skvělý třídenní pobyt na chatě Pohlednička na Benecku, kde si děti vychutnaly zážitky plné adrenalinu. V tomto školním roce vyšlo již desáté číslo časopisu BrVe times, který by vyhlášen nejlepším časopisem v Pardubickém kraji a postoupil do kraje celostátního. K tradičním akcím školy patřilo již třetí pokračování noční hry Tajemství mystéria, tentokrát jako Hříšní lidé města pardubického. Zápis do prvních tříd dne  4. a  5. února se konal pod názvem „Letem kosmickým světem“, bylo zapsáno 97 budoucích prvňáčků. Oslava Dne dětí proběhla tentokrát společně se složkami  integrovaného záchranného systému. K úspěšným akcím v tomto školním roce patřilo šerpování prvňáčků, pro nepřízeň počasí tentokrát v tělocvičně, později jejich pasování na čtenáře.  Uskutečnily se Vánoční a Velikonoční jarmark, Adventní zpívání v kostele, Škola hrou s Janem Amosem, Noc s Andersenem. Vítání jara bylo spojeno s charitativní akcí. Děti pomáhaly malé dívce Rebece, kterou postihuje nemoc motýlích křídel, a díky vetešnictví přispěly Rebece na zdravotnické pomůcky částkou přes 10 tisíc korun. Děti již v minulých letech adoptovaly malého afrického chlapce, jehož rodiče nemají prostředky na úhradu školního vzdělání, a finančně ho podporovaly. Během roku proběhly dvě sběrové akce. Za odměnu jeli nejlepší sběrači na exkurzi na letiště Václava Havla, menší děti do Tonga v Hradci Králové a navštívily Laser Game. Zajímavé byly školní, oblastní i republikové sportovní akce. Největšího úspěchu dosáhli hokejbalisté, především chlapci šestých a sedmých tříd, kteří obsadili v republikovém finále druhé místo. Žáci téměř všech tříd vyjeli na ozdravné pobyty, do škol v přírodě, na výlety a exkurze, šesté a sedmé třídy na adaptační a teambuildingové kurzy. Samozřejmostí po celý školní rok byly návštěvy nejrůznějších kulturních představení. O prázdninách škola spoluorganizovala letní tábor v Kořenově v Jizerských horách. Před vyučováním i po něm trávili žáci nižších ročníků čas v perfektně vybavené školní družině a herně, žáci 2. stupně využívali školní klubovnu. V době mimo vyučování mohli žáci přímo v areálu školy navštěvovat nejrůznější zájmové kroužky. 

 

Ve školním roce 2015 – 2016 zůstal management školy stejný jako v minulém roce – Mgr. Leoš Šebela, Mgr. Ivana Herynková, Mgr. Sabina Čečková. Vyučování probíhalo podle školního vzdělávacího programu, pokračovala spolupráce s hokejovým klubem. Ve dnech 25. a 26. srpna 2015 přišli školu navštívit budoucí prvňáčkové, aby se nanečisto seznámili se školou, s vyučujícími, s vychovatelkami. První školní den je vždy významný pro všechny, ale pro prvňáčky je to zcela nový začátek. Škola se rozrostla o 70 dětí, k 1. září 2015 bylo na škole 578 žáků. Dosavadní pedagogický sbor nestačil, a tak přibylo deset nových členů pedagogického sboru.

 

Tradiční zářijovou akcí se stal školní výlet s rodiči, který tentokrát směřoval do Besedických a Klokočských skal. V říjnu se uskutečnily adaptační kurzy žáků 5. C a šestých tříd v Bělči nad Orlicí. V listopadu proběhla sběrová akce. Všechny třídy se snažily donést co nejvíce kilogramů papíru, aby vyhrály zážitkovou akci a zajímavé ceny. Čtvrté Tajemství Mysteria, tentokrát s názvem Záhada faraonovy hrobky, začalo 13. listopadu v 18 hodin 13 minut. Nedočkaví návštěvníci ihned vběhli do školy, aby si mohli prohlédnout nádhernou faraonovu hrobku. Museli ovšem předtím zdolat třináct úkolů, luštili hieroglyfy, pokoušeli se stavět pyramidy z kostek, snažili se vyhnout zlému hadovi, hledali škorpiony, pokoušeli se setkat s Kleopatrou, pracovali s pískem, hledali v něm poklady, snažili se ukrást klíč sfingám, poznávali egyptské bohy apod. Hru provázely nádherné, téměř zlaté kulisy, palmy, starověká studna v oáze, sarkofág, poklady. Prohlídkou hrobky byli všichni nadšeni. Byla to nejúžasnější akce podzimu

 

Třída 9. A opakovaně vyhrála literární soutěž organizovanou Školním informačním kanálem, a tak společně s aktivními přispěvovateli do školního časopisu odjela na třídenní výlet do lázeňského města Teplice a do okolí. Dne 3. prosince se vybraní žáci 8. a 9. tříd sešli za Tip sport arénou a odjeli na studijní zájezd do Velké Británie, z něhož si všichni odvezli kromě suvenýrů mnoho nezapomenutelných zážitků. Hned 14. prosince se všichni společně s dalšími dětmi zúčastnili vánočního čarování a adventního zpívání.

 

Při zápisu do prvních tříd budoucí prvňáčci i jejich rodiče 10. a 11. února 2016 „procházeli Pardubicemi“ a poznávali to, co je pro Pardubice typické, neboť zápis se konal pod názvem „Letem pardubickým světem“. Děti plnily nejrůznější úkoly, skládaly obrázky představující perníkové srdce, chaloupku a podkovu pro štěstí, hledaly podobné klíče od zámku, přiřazovaly k sobě prince a princezny, počítaly hokejové puky apod. Všichni poznali pardubický zámek, známé hokejisty, bratrance Veverkovy a samozřejmě perníkovou chaloupku.

 

Naše škola je zapojena do celosvětového programu Edison, a tak týden od 8. do 12. února byl multikulturní a vyvrcholil multikulturními workshopy a plesem, který se konal pod záštitou Mgr. Miluše Horské, která se plesu osobně zúčastnila. V prvním březnovém týdnu měli žáci devátých tříd možnost vyzkoušet si v Národním institutu dalšího vzdělávání pohovor nanečisto. Na jaře proběhlo tradiční vítání jara s vetešnictvím a s jarmarkem, výtěžek z celé akce byl věnován zdravotně znevýhodněné Terezce. V noci z 1. na 2. dubna se naše škola opět zapojila do projektu  Noc s Andersenem, který si klade za cíl podporovat čtenářství a zájem dětí o knihy. Ve škole se akce zúčastnily téměř všechny třídy 1. stupně, zájem byl velký, protože přespat ve škole je něco úžasného. Stejně úspěšná byla v některých třídách zajímavá akce „čtenářské dílny“, děti v hodinách českého jazyka pravidelně četly, sdílely své zážitky, o knihách diskutovaly. Dne 24. června se děti virtuálně přenesly do Ria, na stadionu oslavily den dětí a zasoutěžily si. Deváté třídy se se školou rozloučily 27. června v ABC klubu Na Olšinkách.

 

V průběhu školního roku se děti zúčastňovaly sportovních soutěží a závodů v kin-ballu, basketbalu, hokejbalu a hokeji. Žáci téměř všech tříd absolvovali ozdravné pobyty, výlety a exkurze, samozřejmostí byly návštěvy nejrůznějších kulturních představení. O prázdninách škola spoluorganizovala letní tábor na Šumavě.  Školu navštěvovalo několik úspěšných žáků. Klára Römerová z 9. A zvítězila v okresním kole Olympiády v českém jazyce, žákyně osmé třídy Veronika Svobodová přivezla dvě zlaté medaile z otevřeného mistrovství Slovenska v kickboxu. Ester Hrubá získala čestné uznání v literární soutěži O pardubický pramínek, Marcela Čermáková obsadila 1. místo v turnaji v boccie, Barbora Hronová druhé místo v krajské soutěži Matematický klokan. Úspěšný byl školní časopis, získal 1. místo v Pardubickém kraji, postoupil do celostátního kola, kde obsadil druhé místo v konkurenci 209 časopisů.

 

Zdroje:

  • Baroš Š., Kotyk J., Pardubice dříve a nyní, Hellios 1993
  • Kroniky škol novoměstských od roku 1908 uložené ve Státním archivu v Pardubicích                                               
  • Kroniky ZŠ v ulici Br. Veverkových od roku 1911 uložené tamtéž
  • Šebek Fr., Zikmunda Vl., Pardubice, Kruh 1985
  • Zápisy z pedagogických rad ZŠ Br. Veverků v Pardubicích

  K 100. výročí založení Základní školy v ulici Bratranců Veverkových v Pardubicích vytvořily Mgr. Božena Jarešová a Mgr. Eva Kristková